Vyžaduje to spoustu trpělivosti a odhodlání, ale na druhou stranu se jedná o velice uklidňující činnost, při které zapomenete na všední starosti.
Vyzkoušejte si střelbu na střelnici
Dříve než se vrhnete na střelbu, potřebujete správné vybavení, to si můžete koupit nebo půjčit. Pokud jste ještě nikdy z luku nestříleli, zajděte si na střelnici, kde vám všechno vybavení půjčí a hlavně vám do začátku poradí, jak na to. Jestli už máte jasno v tom, že chcete z luku střílet, pořiďte si vlastní vybavení a můžete vyrazit na dlouhou, ale zajímavou cestu. Přečtěte si:
- jak vybrat luk pro začátečníky,
- jaké šípy k němu zvolit,
- rady a tipy k výběru terče a chráničů pro lukostřelce.
Jak vypadá základní lukostřelecký postoj
Střelba z luku je práce celého těla. Než začnete řešit, jak správně střílet z luku, udělejte si pořádek v pojmech.
Když se u lukostřelce hovoří o přední ruce, je to ta, která drží tělo luku. U praváka levá, u leváka pravá. Za zadní ruku se naopak považuje ta silnější, která napíná tětivu. U luku se rozlišuje vnější a vnitřní strana. Vnější je natočena směrem od střelce, vnitřní směrem ke střelci.
Postoj lukostřelce
Nejběžněji doporučený postoj pro začátečníky je bokem k terči. Rozkročte nohy na šířku ramen a natočte se bokem k terči. Levák pravým, pravák levým. Obě nohy směřují stejným směrem. Až získáte základní zkušenosti, můžete si to udělat zajímavější a postavit se k terči čelem nebo zkusit pozici v kleče.
Držení rukou a založení šípu
Končík šípu vložíte do lůžka na tětivě a tělo šípu položíte na základku. Tělo luku uchopte do přední ruky a lehce ji natáhněte, dlaní se opřete o luk. Nesvírejte ho zbytečně křečovitě, ale jen tak, abyste mohli zadní rukou natáhnout tětivu. Končík šípu při nátahu přidržujte mezi prostředníčkem a ukazováčkem. Úchopů je několik druhů, ale tento patří k těm začátečnickým.
Držení hlavy a kotvení
Když máte vše připraveno, natáhněte tětivu k tváři. Nezáleží tom, kam přesně, ale musí to být vždy ke stejnému místu, jen tak můžete zlepšovat přesnost svých výstřelů.
Jak mířit lukem
Před mířením je potřeba určit dominantní oko. Mozek totiž upřednostňuje obraz z jednoho oka. To je většinou na stejné straně jako vaše dominantní ruka. Pravák má dominantní oko napravo, levák nalevo. Ale neplatí to vždy. A proto si to raději otestujte.
Rozpoznání dominantního oka
Sevřete ruku v pěst tak, aby vznikla malá štěrbinka, přes kterou zkusíte jedním a pak druhým okem zaostřit na nějaký detail. Pak přivřete jedno a následně druhé oko. U jednoho oka obraz jakoby uskočí, což znamená, že oko není dominantní a pro míření je vhodné používat to druhé.
Míření
Míření by mělo trvat přibližně 3 až 5 vteřin. Kratší, ale i delší čas je často kontraproduktivní a nevede k přesnějšímu zásahu. U holého luku (bez zaměřovače) zamiřte na cíl hrotem šípu.
K míření se často používá zaměřovač, s jeho pomocí si nastavíte bod pro střílenou vzdálenost a posouváním tohoto bodu do stran a nahoru či dolů upřesníte míření. Hodnoty se upravují na základě zkušebních výstřelů. Při výstřelu byste měli vidět ostře zaměřovač a rozmazaně v pozadí lukostřelecký terč.
Výstřel
Při výstřelu neboli při vypuštění tětivy z prstů nebo vypouštěče jde hlavně o to, udržet nastavenou pozici. Jediné, co se v dané chvíli pohne, jsou prsty držící tětivu nebo ovládající vypouštěč. Při výstřelu nesledujte vylétávající šíp, nevědomě by došlo k nežádoucímu pohybu těla a snížila by se přesnost zásahu.
Procvičování dělá mistra
Teorii, jak mířit a střílet z luku, si několikrát přečtěte a postupně si nastavení svého těla a luku vyzkoušejte hezky krok po kroku. Cílem je správně zautomatizovat jednotlivé pohyby tak, abyste nad nimi v budoucnu nemuseli přemýšlet a mohli se soustředit pouze na míření. Nenechejte se odradit prvotními neúspěchy a pamatujte, že každý jednou začínal.
